Není rozhlas jako rozhlas aneb DAB nejen v ČR

Digitální audio vysílání neboli DAB je obecně technologie vysílání rozhlasových programů v digitální podobě. Byla vyvinuta již koncem 80. let a v současné době je zaváděna kromě několika dalších evropských zemích také v ČR. Hlavním důvodem i cílem přechodu na digitální systém rozhlasového vysílání bylo dosažení vyšší kvality, více rozhlasových kanálů t.j. možnosti příjmu více stanic a zvýšení imunity vůči vícečetnému rušení, odražených, fázově posunutých signálů apod. Princip DAB je založen na multiplexním přenosu digitálních dat s ortogonálním kmitočtovým dělením ve vlastním radiovém kanálu. Používá kódování zvukového signálu MP2 (MPEG Layer-2).

První zemí s nabídkou DAB stanic byla Velká Británie. Přijímače se začaly objevovat záhy poté, ale komerční DAB přijímače vstoupily na trh až v roce 1999 a do roku 2001 již bylo v Londýně k dispozici přes 50 komerčních a veřejnoprávních služeb. Postupně se začalo dařit i výrobcům a s postupující nabídkou služeb se Velká Británie v současné době řadí zřejmě mezi nejúspěšnější trhy DAB vysílání.

Analogové rozhlasové stanice vysílají na různých kmitočtech v základních pásmech LW, MW, SW1,2,3,4 a VKV modulacemi AM a FM a radiový přijímač/tuner je nutné na požadovaný kmitočet naladit klasickým způsobem nebo prolaďováním pásma (scan) resp. z předvoleb tuneru. Tento systém zabírá poměrně široké radiové spektrum a efektivita využití kmitočtového spektra je relativně nízká. Systém DAB je systém digitálního rozhlasového vysílání, který pomocí multiplexního přenosu a použité komprese spojuje více toků zvukového signálu do jediného přenosového kmitočtu nazývaného DAB soubor ("ensemble"). V rámci celkové cílové bitové rychlosti pro DAB soubor lze jednotlivým stanicím přiřadit různé bitové rychlosti. Počet kanálů v rámci DAB souboru lze zvýšit snížováním průměrných přenosových bitových rychlostí, avšak v tomto případě to bude vždy na úkor kvality vlastního signálového toku. Díky korekci chyb (BER) standardu DAB je signál poněkud odolnější proti rušení v přenosové cestě, zároveň ale samozřejmě dochází ke snížení celkové bitové rychlosti, které jsou dostupné pro jednotlivé signálové toky.

Současný systém pozemního (terrestriálního) vysílání v pásmech LW, MW, SW s modulacemi AM a FM je dobře známý, kompatibilní, levný a nevyžaduje žádné technické nároky na uživatele. Systém DAB zase nabízí oproti stávajícím konvenčním systémům moderní přijímače umožňující automatické přelaďování na všechny dostupné stanice. Nabízejí kompletní správu resp. management t.j. seznam stanic, ze kterého lze vybírat oblíbené, naposledy poslouchané stanice, výběr dle témat apod. Stanice DAB může přenášet texty (označovaný jako "Dynamic Label Segment" nebo DLS), který sděluje informace v reálném čase, například názvy skladeb, druh hudby, zprávy nebo aktuální dopravní informace. DAB umožňuje vysílání programů pořadů až na 7 dní dopředu, což je funkce, která je známa již nyní v pásmu VKV/FM v podobě systému dnes již málo rozvíjeného RDS). Identifikační kódy (někde známé jako "marks") umožňují automatické přelaďování autorádií na jiné stanice během cest mezi různými městy v rámci předdefinované sítě nebo předem zvoleného hudebního stylu, typu programu nebo jinak vybraného typu programového vysílaní. (známé v pásmu VKV/FM opět v podobě systému RDS). Vybrané přijímače nabízejí možnost "vstupů" do živých vysílání uložením vysílaného toku dat do místní vyrovnávací paměti.

Standard DAB je vybaven funkcemi na potlačení negativních vlivů tzv. vícecestného rušení resp. úniků signálů (fading), které jsou typické pro současné analogové rozhlasové vysílání a kvalitu příjmu výrazně ovlivňují. Jak jsem již zmínil v úvodu, systém DAB nabízí lepší využití šířky pásma pro místní tzv. "národní" stanice v porovnání s analogovým přenosem. Efektivnější využívání radiového kmitočtového spektra je umožňeno díky použití tzv. sítí s jedním kmitočtem, které umožňují umístění více stanic (multiplex) do užší části spektra. Pro úplnost je nutné na tomto místě poznamenat, že toto řešení není účinnější/efektivnější v porovnání v přenosem lokálních tzn. malovýkonových stanic v analogovém pásmu VKV/FM.

Systém DAB používá v současné době několik přenosových režimů, které byly v rámci mezinárodních dohod schváleny pro konkrétní země. Jsou označovány jako "Mode" I, II, III a IV. Pokud si tedy budete vybírat na trhu DAB přijímač, ať se již bude jednat o stolní či přenosný přehledová, komunikační nebo standardní autoradio, pak pro celosvětový příjem musí takový přijímač podporovat všechny 4 následující režimy:

- Mode I pro pásmo 3, pozemní/terrestriální vysílání

- Mode II pro pásmo L, pozemní a satelitní vysílání

- Mode III pro pásma nižší jak 3 GHz, pozemní a satelitní vysílání

- Mode IV pro pásmo L, pozemní a satelitní vysílání

V jednom DAB souboru (ensemble/multiplex) lze jak jsem zmínil přenášet další informace a poskytovat doplňkové služby. Je tedy třeba při výběru přihlížet i k inzerované podpoře např. sekundární služby typu sportovní komentáře, news, aktuality ze světa, mimořádné hlášení, datové služby jako EPG, HTML, prezentace, videa, Java, IP tunel, apod.

Zde může být vodítkem například STMicroelectronics a její STA662 (AM/FM, DAB/DAB+/DMB-A, DRM multi-standard digital radio receiver), který nabízí obrovskou škálu možností, špičkový design a parametry a nadstandardní funkce. Podporuje DAB (ETSI EN 300 401), DAB+ (ETSI TS 102 563), DMB (ETSI TS 102 428), DRM (ETSI ES 201 980. Pokud budete vybírat tuner, vyplatí se věnovat čas zjištění, čím je tuner osazen.

Další volbou může být např. tuner s STA610 (Highly integrated tuner for AM/FM/HD/DRM/DAB car radio). V takovém přijímači najdete Quad-band: MW Band, Band II-III, L-Band, HD-Radio/DAB/ DAB+/DMB, DAB L-band a Band 3 antenna buffer, rychlé RDS, špičkový AM-LNA a další. V případě chipsetu STM jde tedy rozhodně o výbornou volbu.

Hlavní výhoda digitálního vysílání DAB oproti analogovému vysílání tedy spočívá v používání sítí o jediném kmitočtu (SFN). Toto řešení efektivně využívá kmitočtové spektrum, odstraňuje např. přelaďování automobilových přijímačů během jejich pohybu. Majitel multiplexní/ensemble licence může při synchronizaci vysílačů obsluhovat několik programů v malé geografické oblasti na stejném mutiplexním kmitočtu bez rušivých interferencí vznikajících na straně jednotlivých uživatelů resp. přijímačů. Díky synchronizaci přijímače v místech, kde se oblasti poskytování služeb dvou nebo více vysílačů překrývají, interpretují jeden ze signálů jako mírně zpožděnou verzi druhého signálu. Jde o tzv. záměrné vícecestné rušení. Skutečná zpoždění závisejí na kmitočtovém plánu a především na rozložení přenosových cest šířeného radiového signálu a přídavných zpožděních, uměle vytvořených při uvádění sítě do provozu. V přijímačích se pak požadovaná data oddělují pomocí jednoduchých zpožďovacích filtrů.

Na trhu ČR je bohužel dostupných jen velmi málo přijímačů DAB a podporované služby a další možnosti jsou jen velmi omezené. Cena je neúměrně vysoká a lze si jen přát, aby vlivem přibývající konkurence rostl počet různých nových typů a cenová hladina tak postupně klesala a přiblížila se možnostem průměrného občana.